Osvětlování v chovech drůbeže
Problematika osvětlování v chovech drůbeže ( kuřata - brojelery-nosnice ) je velmi rozsáhlá.
Právě světlo je významným faktorem, který ovlivňuje produktivitu chovu. Hospodářský význam používání Smart osvětlovacích systémů spočívá v programování světleného dne a světelného spektra, které stimuluje snáškové schopnosti, tedy k produkci vajec určeným pro lidskou potravu.
Jako příklad zde uvedeme požadavky na světelné poměry v prostředí chovu nosnic
Rovněž jako při odchovu, tak i ve snášce má velký význam světelný režim, který působí především délkou a intenzitou světla. Zatímco u kuřic zkracováním světelného dne zpomalujeme vývin organismu, dospělým slepicím zvyšujeme délku osvětlení, protože snáška je stimulovaná délkou světelného dne. Proto při přirozeném světelném režimu snášejí slepice nejvíc vajec na jaře a začátkem léta.
Jako minimální délka světelného dne pro nosnice je 14 hodin a maximální 17 hodin. Nad tuto dobu se již nedoporučuje prodlužovat světelný den, protože snáška se již nezvyšuje.
V malochovech se prodlužuje světelný den svícením ráno nebo večer tak, aby od věku 20 týdnů měly slepice 14 hodin světla a v 38. týdnu 16-17 hodin. V intenzivních chovech se používají různé světelné režimy, nejčastěji konstantní nebo posupně se prodlužující.
Při konstantním světelném režimu se slepicím svítí po celý snáškový cyklus například 16 hodin.
V praxi se spíše osvědčil postupně se prodlužující světelný den, kdy se od přemístění kuřic do snáškových hal prodlužuje délka světelného dne o 15 -20 minut týdně až na délku 17 hodin.
Intenzita světla by v období snášky měla být 5-10 luxů (tj. 1 W.m-2). Při vyšší intenzitě se snáška nezvyšuje, ale projevuje se agresivita a kanibalismus. V malochovech může být intenzita světla vyšší, kolem 3 W.m-2. V těchto chovech se dosáhne požadované intenzity světla tehdy, když okno kurníku zaujímá 1/5 podlahové plochy.
Světlo je pro všechny druhy drůbeže vnější faktor, který silně ovlivňuje reprodukční funkce, chování zvířat i jejich sociální interakce. Regulací délky světelného dne a jeho rozdělením na řadu period světla a tmy a různou intenzitou osvětlení je možné ovlivňovat u chovných i produkčních zvířat jejich pohlavní dospělost, dobu snášky, produkci spermatu i intenzitu páření. U zvířat ve výkrmu pak ovlivňuje pohybovou aktivitu, příjem krmiva i sociální chování drůbeže. Na průběh biologických procesů má stejný vliv přirozené i umělé osvětlení.